Myopie (krátkozrakost)

Myopie by se dala charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš dlouhé. Ostrý obraz se potom vytváří před sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Pacient trpící myopií vidí špatně na dálku, ale dobře na blízko. Vzdálenost, na kterou myop ostře vidí je tím kratší, čím je myopie vyšší. Mhouříte oči, abyste jasně viděli do dálky? Míjíte své přátele na ulici, aniž byste je poznali? Píše Vaše dítě s nosem nalepeným na sešit? Jestliže ano, jsou to první příznaky myopie.

Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, utváří se obraz vzdálených nebo blízkých předmětů na sítnici. Čočka se vyklenuje a oplošťuje v závislosti na vzdálenostech tak, aby byl vytvořen jasný obraz. Tento proces se nazývá akomodace. Akomodace umožňuje vidění od několika desítek centimetrů až po nekonečno. Pokud je obraz neostrý znamená to, že oko vykazuje vadu vidění.

Myopie se koriguje tzv. ”mínusovými” brýlovými čočkami, s jejichž pomocí je obraz přiváděn na sítnici. Tím se usnadní akomodace a zabrání se tak únavě očí a bolestem hlavy. Skla určená pro osoby trpící myopií jsou silnější na okraji, než ve středu. Rozdíl v síle skel je tím větší, čím je myopie vyšší. Toto ovšem není důvod k obavám, neboť existují brýlové čočky stále estetičtější a funkčnější.

 

Hypermetropie (dalekozrakost)

Dalekozrakost (hypermetropie) by se dala charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš krátké. Ostrý obraz se potom vytváří za sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Pacient trpící hypermetropií vidí špatně jak na blízko, tak i na dálku. Podaří-li se mu přece jenom zaostřit do dálky, tak pouze za cenu značné námahy očí a následné únavy.

Únava očí a bolest hlavy. Příčinou těchto příznaků bývá neustálá snaha o dokonalou akomodaci. Potíže bývají častější a výraznější večer a po práci. Lehká hypermetropie probíhá mnohdy nepozorovaně až do věku 35 či 40 let, protože oko ještě dokáže akomodovat natolik, aby viděný obraz byl jasný a nerozmazaný. Je-li tato vada výraznější, všimneme si jí poměrně brzy u dětí. Často bývá provázena šilhavostí, kterou je třeba velmi rychle odstranit.

Hypermetropie se koriguje tzv. ”plusovými” brýlovými čočkami, s jejichž pomocí je obraz přiváděn na sítnici. Tím se usnadní akomodace a zabrání se tak únavě očí a bolestem hlavy. Skla určená pro osoby trpící hypermetropií jsou silnější ve středu než na okraji. Rozdíl v síle skel je tím větší, čím je hypermetropie silnější. Toto ovšem není důvod k obavám, neboť existují brýlové čočky stále estetičtější a funkčnější.

 

Presbyopie (vetchozrakost)

Vetchozrakost (presbyopie) je přirozený proces vidění týkající se každého z nás po čtyřicítce. Čočka začíná ztrácet na pružnosti, nedostatečně se vyklenuje a oplošťuje, čímž je akomodace velmi obtížná. Z toho pak vyplývá stále se zhoršující vidění na blízko.

Vaše paže nejsou dost dlouhé na to, abyste mohli číst noviny nebo se Vám Vaše děti smějí, když navlékáte nit do jehly? Vyhledáváte pro čtení stále více světla? Jestliže ano, potýkáte se s prvními příznaky presbyopie.

Nejideálnější brýlovou čočkou pro korekci presbyopie jsou progresivní, neboli multifokální čočky. Tyto brýlové čočky s plynule proměnlivou dioptrií bez viditelného přechodu jsou navrženy a plně přizpůsobeny potřebám všedního dne tak, aby bylo možné ve většině případů brýle ráno nasadit a sundat až večer po plně prožitém dni. Multifokální brýlové čočky Vám umožní vidět vždy ostře na všechny vzdálenosti, díky dokonalému optickému povrchu upravenému na základě sledování potřeb a pohybů očí nositele brýlí. Výsledkem je ostré vidění od dálky přes všechny mezivzdálenosti až po nejmenší detaily do blízka vždy přirozeně a bez jakékoliv zbytečné námahy. Multifokální brýlové čočky jsou pohodlné a plně respektují Vaše návyky. Snadno a rychle jim přivyknete.

 

Astigmatismus

Ten, kdo trpí astigmatismem, vidí neostře jak na blízko, tak i do dálky. Nevidí jasně kontrasty mezi horizontálními, vertikálními nebo zešikmenými řádky. Příčinou často bývá zakřivení rohovky, které není sferické, ale torické (normální rohovka má tvar kulové úseče. Při astigmatismu má však ve dvou osách na sebe kolmých rozdílné zakřivení a výsledkem je válcová plocha, která způsobuje zkreslení). Astigmatismus se může kombinovat a řadou dalších vad vidění, jako je myopie nebo hypermetropie.

Pacient trpící astigmatismem zaměňuje podobné si znaky, jako písmena H, M nebo N nebo také číslice 8 a 0. Astigmatismus samostatný, nebo v kombinaci s myopií nebo hypermetropií vyvolává únavu očí a bolesti hlavy.

Astigmatismus se koriguje pomocí torických korekčních čoček, jejichž zakřivení vyrovnává nepravidelnosti zakřivení rohovky. Dioptrická hodnota korekčních čoček proto není stejná po celém jejich povrchu, ale rozdíl v dioptrické hodnotě je tím větší, čím vyšší je astigmatická vada. Toto ovšem není důvod k obavám, neboť existují brýlové čočky stále estetičtější a funkčnější.